Matyáš Kalivoda
Matyáš Kalivoda patří k těm lidem, které si čtenář nejlépe představí s knihou v jedné ruce a s hrnkem silného černého čaje v druhé. Do redakce magazínu Intoxicated přinesl něco, co se nedá naučit z příruček: opravdovou, dlouholetou posedlost příběhy o upírech, temných městech a lásce, která bolí stejně silně, jako přitahuje. Právě on stojí za velkou částí toho, jak magazín dnes zní, tedy nezávisle, s nadhledem a bez pocitu, že se musí za svou lásku k young adult a fantasy kultuře omlouvat.
K upířím příběhům se Matyáš dostal už jako teenager, kdy mu do ruky padla první kniha z oblíbené upíří ságy. Nebyl to ale jen krátký zájem. Z jednoho svazku se stala knihovna, z knihovny sbírka a ze sbírky vášeň, která ho provázela školou, prvními zaměstnáními i každým novým filmem či seriálem, které se na téma temné romantiky objevily. Dodnes tvrdí, že upíří příběh je nejlepším zrcadlem dospívání. Mluví v něm o touze, o hranicích, o tom, kým se člověk stane, když přijme svou temnou stránku, a o ceně, kterou za to zaplatí.
Jako editor Matyáš dohlíží na obsah celého magazínu. Vybírá témata, zadává recenze, čte texty autorů a dbá na to, aby každý článek měl jasný hlas a nesl nějakou přidanou hodnotu. Nemá rád prázdné nadšení ani laciné výsměšné kritiky. Jeho motto je jednoduché: o fantasy a young adult se má psát stejně vážně a stejně poctivě jako o jakékoli jiné literatuře či filmu. Což neznamená suše. Intoxicated si zachovává lehkost, humor i ochotu přiznat, že některé guilty pleasures prostě milujeme, i když se to nehodí.
Matyáš se zaměřuje především na několik oblastí. První jsou knihy: od klasických upířích románů přes aktuální novinky na pultech až po méně známé tituly, které si zaslouží pozornost. Druhou oblastí jsou filmy a seriály, kde ho zajímá nejen to, co se podařilo, ale i to, proč některé adaptace selhávají a jiné se stávají kultovními. Třetí oblastí je samotná komunita čtenářů a diváků, tedy lidé, kteří sdílejí teorie, hádají se o obsazení rolí, tvoří fanouškovský obsah a drží celý žánr při životě. Právě na ně Matyáš myslí při každém rozhodnutí, co v magazínu zveřejnit.
V redakci je znám jako pečlivý čtenář a trpělivý mentor. Nováčkům, kteří se do psaní teprve pouštějí, rád radí, ale nikdy za ně nepíše. Věří, že každý autor musí najít vlastní hlas, a jeho úkolem je pouze pomoci mu ho vybrousit. Ostatní členové týmu oceňují, že dokáže říct nepříjemnou věc tak, aby z ní člověk nevyšel sklíčený, ale motivovaný. Zároveň drží jasná pravidla: žádné spoilery bez varování, žádné opisování z tiskových zpráv a žádné hodnocení, které by nebylo podložené argumenty.
Mimo redakci Matyáš rád chodí na dlouhé večerní procházky, poslouchá soundtracky k filmům a vyhledává antikvariáty, kde občas objeví zapomenutý upíří román z dob, kdy se o žánru ještě nemluvilo jako o fenoménu. Říká, že dobrý příběh poznáte podle toho, že vás pronásleduje ještě dlouho po poslední stránce. A právě takové příběhy se snaží přinášet čtenářům magazínu Intoxicated, den za dnem, text za textem.